Hipoterapie – alternativní možnost rehabilitace pacientů s Parkinsonovou chorobou

Hipoterapie je rehabilitační metoda, která využívá komplexní léčebné působení koně na člověka. Je nejrozšířenější formou animoterapie – léčby využívající působení zvířat na člověka. Tyto formy terapie nabývají v naší době „vzdalování se od přírody“ obzvláště na významu.

Při hipoterapii se využívá koňského pohybu, který je charakteristický tzv. trojitým (či trojdimenzionálním) pohybem (zepředu dozadu, z boku na bok a nahoru a dolu). Tento charakteristický pohyb koně se střídá v 16-ti možných kombinacích právě podle toho, která noha koně vykročí – pohyb hřbetu koně stimuluje CNS (centrální nervový systém). Jezdec na koni musí vyrovnávat rovnováhu a celkově řídit své pohyby, což má velký vliv na posílení koordinace pohybů, posílení stability, zvýšení pohyblivosti, rehabilitaci a narušení patologických - nesprávných pohybů. Další  výhodou hipoterapie je využití teploty koně, která podporuje uvolnění ztuhlého svalstva (např. pro tělesně postižené). Jakmile dochází k fyzickému uvolnění, klienti se cítí lépe a následně se dostavuje psychický odpočinek. Jízda na koni také například stimuluje svaly dýchacího systému, což je velmi žádoucí např. při postižení astmatem. Hipoterapie plní svůj efekt také při psychoterapii, kdy se klienti pomocí koně učí navazovat kontakty, lépe komunikovat (jak s koněm, tak i s ostatními klienty navzájem). Posiluje se motivace nemocného, ale třeba i pozornost, kdy se klient učí dbát pozornosti, soustředění, ale také odpoutání pozornosti např. od bolesti.
Hipoterapii  vede terapeut se vzděláním z oblasti fyzioterapie či lékařství a kurzem hipoterapie. Tým doplňuje hipolog (vodič koně) a dobrovolní pomocníci  (často z řad studentů středních či vysokých škol). Hipoterapie bohužel v současné době není hrazena zdravotními pojišťovnami.
Z neurologických onemocnění jsou největší zkušenosti s hipoterapií při léčbě DMO (dětské mozkové obrny), stavech po CMP (cévních mozkových příhodách) a roztroušené sklerózy. Je to však i vhodná forma rehabilitace i pro pacienty s Parkinsonovou chorobou.

Nyní bych se rád podělil o mé postřehy z hipoterapie s naším Klubem Parkinson Most, kterému jsem odborným garantem. S naším klubem  provozuje hipoterapii v Equiparku Svinčice již přes jeden rok. Vzorem nám byla podobná aktivita Klubu ROSKA Teplice, kteří provozují hipoterapii ve vesničce Úpořiny (nedaleko Teplic). Tito pacienti s roztroušenou sklerózou s námi jezdí ve Svinčících v zimních měsících, protože nemají k Úpořinách k dispozici krytou jezdeckou halu. Společně s námi na našeho „hodiny“ docházejí i pacienti se spastickými hemiparézami (ochrnutí na polovinu těla) po CMP.

Hipoterapii provozujeme jedenkrát týdně. Cvičící jednotka pro jednoho pacienta je 10 minut. Někteří pacienti tuto cvičební jednotku absolvují během odpoledne 2x. Po většinu této cvičební jednotky je provozována tzv. „pasivní“ terapie, kdy pacient sedí na holém hřbetu koně, drží se speciálních madel a přijímá a reaguje na „signály“ z koňského hřbetu. Trojdimenzionální pohyb a teplo koně uvolňují ztuhlé rigidní svaly pacienta a dokonce zmírňují mimovolní dyskinetické pohyby, jež jsou pozdní hybnou komplikací pacientů s PD (Parkinsonovou chorobou). Samozřejmě je touto terapií posilována i rovnováha, která je u pacientů s PD rovněž postižena. Pokročilí cvičenci zařazují do hipoterapie v závěru lekce i „aktivní prvky“ – např. jízda bez držení se madel s předpaženými nebo rozpaženými pažemi nebo rotace trupu do stran. Toto je na koordinaci a rovnováhu ještě náročnější. Není se však třeba bát, neboť k hipoterapii používáme koně klidné, povahově bezproblémové a specielně vyškolené a navíc jízda je jištěna týmem 4 lidí – vedoucí hipoterapeut, hipolog vedoucí koně a dále 2 dobrovolníci jdoucí z každé strany koně. V případě potřeby může jízdu pacienta jistit na hřbetu koně ještě „zdravý spolujezdec“. K dispozici je několik typu koní podle potřeb pacienta – na drobnější pacienty teplokrevníci (parkuroví koně) a na robustnější chladnokrevníci (tažní koně). Žádný z koní  nemá vadu chůze, která by ho vylučovala z hipoterapie. Samozřejmě umí klidně stát i u „nasedací plošinky“ pro hendikepované. Touto cestou bych i rád poděkoval farmaceutické firmě GSK (GlaxoSmithKline), která jako sponzorský dar tuto plošinku pro náš klub do Svinčic darovala. Děkuji i dalším sponzorům, jejichž dary hipoterapii ve Svinčících umožnily a bez nichž by nebyla možná. Největší dík však patří ředitelce Equiparku Svinčice Ivaně Staňkové bez jejíž pomoci a shovívavosti by hipoterapie našeho klubu neexistovala vůbec.
Blíže o Equiparku Svinčice se můžete dovědět na www.equipark.webnode.cz

Závěrem bych chtěl říci, že hipoterapie je dle mých zkušeností  vhodná doplňková forma rehabilitace pro  pacienty s Parkinsonovou chorobou jak  v časném, tak i v pozdním stadiu s hybnými komplikacemi. Myslím si, že tato terapie by měla býti více podporována  ze strany Společnosti Parkinson a to jak finančně, tak  navázáním kontaktů s provozovateli hipoterapie v jednotlivých regionech. V našem Klubu Parkinson Most se těšíme, že se snad brzy budeme moci podělit o zkušenosti s některým z dalších partnerských klubů a že nezůstaneme jediným  Klubem Parkinson, který tuto terapii provozuje. V současné době je v jednání konání rekondičního pobytu Společnosti Parkinson ve Svinčících.

MUDr. Roman Macek
Odborný garant Klub Parkinson Most
1.7.2009